A je možné najít jiný systém? Ten současný se zdá už nemít potřebné samoregulační mechanismy, které by zajistily jeho opravu nebo nápravu.

Když se podívám na americkou filmovou produkci, celá řada filmů hrozí nebo končí zkázou světa.

Ale zdá se, že fantazie scénáristů ani režisérů nestačí na představu konce kapitalismu.

Konec světa si představit dovedou, konec kapitalismu ne...

Určitě si to představit dovedou, ale proč lidem dávat návod? Římané si také mysleli, že jejich říše je věčná a pak klid po pěšině. Lidi si se změnou poradí, jen jim do toho politici nesmějí moc kecat. Hlavně aby se selo a sklízelo (pokud ještě bude kde).

Dokud lidi se budou pořád montovat a dávat své chytrosti a ideologie do společnosti a snažit se ji převychovávat tak, společnost a civilizaci. Nechápou totiž základní zákony vývoje, kde společnost má jiný život, úkol a účel a jedinec taky. Nikde není psáno že každý se musí chovat tak či onak a dodržovat určitý standard.  Lidské populace jsou mix různých evolucí, ať etnických, druhových, či mentálních a mají udržovat zdravou biodiverzitu celého systému, tak aby zde byla neustálá interakce a zkušenosti. Společnost se má chovat jako hřiště, kde trénuje lidské charaktery a nutí je přemýšlet a vykročit ze  ustálenosti a hlavně probouzet lidskou vyšší přidanou hodnotu, duševní potenciál, která skrz poznání, učení se a zkoušky přináší vnitřní svobodu. Mně se zdá že to tak není o nemocném systému, ale o vnitřní potřebě blogera se vypořádat se svým vývojem a poznáním, je to jeho vnitřní puzení na základě že aktuálně se mi informace seřaďují do této vize a platformy. Což není o stavu společnosti ale o mém stavu a tento princip je poplatný všem a proto lidi se vzájemně na určité myšlence sjednocují, ale opět je to skupina, vedle dalších. Je to náš vnitřní vývoj a boj, nikoliv společnosti ... .

Ano i taková to vize je zde :-).

Svým způsobem je to o hodnotách. Tím, že si naplno hledám žiji vlastní hodnoty, posiluji hodnoty a hledače hodnot v systému.

    Díky za zajímavý článek.

Dodatek: snažím se šplhat vzhůru - materiálně i spirituálně - a zároveň si vytvářím a vybírám ty "správné" party /horizontální rozměr/.

    S lidmi, kteří jen brblají a o nic moc se nesnaží se snažím nepotkávat. Rozhodně je nemám mezi svými přáteli.