Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pokrytectví s kumkaty

15. 09. 2014 13:00:00
----- (O izraelských jaderných zbraních) ----- Třebaže schází oficiální potvrzení nebo přiznání, jsou některá fakta natolik závažná, že by bylo pošetilé předpokládat nebo předstírat, že neexistují. Jeden z takových případů se týká závažného problému bezpečnosti na Blízkém východě.

Téměř každý, kdo se o problém zajímá, bere jako samozřejmé, že Izrael již dlouhou dobu disponuje arzenálem jaderných zbraní. Nicméně Izraelská vláda však nikdy něco takového veřejně nepřiznala a nedozvěděli jsme se to ani z oficiálních výroků americké vlády.

V diskusi o tomto tématu buďme velmi opatrní. Svět je plný všeobecně přijímaných konsensů - konvenčních „pravd“, z nichž se ale mnohé časem ukáží jako lži. My koneckonců nevíme, zda má Izrael jaderné zbraně, takže se v diskusi na toto téma se nemusíme jednostranně omezovat. Místo toho si rozehrajeme hru proti obecnému, široce vnucovanému a vžitému konsensu, že Izrael jaderné zbraně nemá, probereme si důsledky tohoto konsensu včetně těch, které by nastaly, pokud by se zjistilo, že je jednoznačně pravdivý.

Nevýhodou takového přístupu je, že vyžaduje úzkostlivé dodržování agnostických kvalifikátorů, což pak v psaném textu prakticky vede ke vzniku nemotorných frází, které je nepříjemné číst. Nicméně, o způsobu, jak se s tímto problémem vypořádat, se můžeme inspirovat u Alfreda Kahna, ekonoma z Cornellovy university, který svého času sloužil v administraci Jimmyho Cartera (1977-1981). Kahn, bývalý předseda Výboru pro civilní letectví CAB, je nejvíce známý jako „otec“ deregulace leteckého průmyslu. Později byl Carterovým protiinflačním guruem, ale v této pozici byl svými fanoušky v Bílém domě jednou potrestán za to, že příliš nediplomaticky varoval před možnou „depresí“.

Bylo mu nakázáno, aby slovo „deprese“ už nikdy nepoužíval. Kahn to tedy nedělal, ale než aby se uchýlil k nějakému obtížnému opisu, jako třeba "ekonomickému poklesu, který je mnohem vážnější, než to, co se obvykle nazývá recese", začal namísto slova, které bylo zakázáno vyslovit, používat slovo „banán“.

Když se ale proti tomuto negativně používanému názvu oblíbeného ovoce ohradil šéf United Fruit Company, Kahn, kdykoli se pak vedly diskuse o nebezpečí deprese, přešel na slovo „kumkat“ (ovoce připomínající miniaturní pomeranč).

Kahnovu metodu a jeho „slůvko“ použijeme v další části této úvahy s tím, že „kumkaty“ budou dále vždy znamenat „izraelské značně podezřelé jaderné zbraně“, nebo, v ještě plnější formulaci „izraelské značně podezřelé jaderné zbraně – a to natolik silně podezřelé, že téměř každý, kdo o nich mluví, bere je jako fakt, přestože nesmí říci, že existují. ""

Kumkaty nejsou jen předmětem obecných úvah. Jsou i objektem seriosních průzkumů historiků a politologů a figurují v nesčetných bezpečnostních analýzách pro Blízký východ i v globálních seznamech a statistikách jaderných zbraní (např. Ploughshares Fund, Arms Control Association aj.), kde je Izrael uváděn mezi osmi státy, které s nimi disponují.

Arms Control Association odhaduje počet kumkatů v rozmezí 75 až 200. Jiné odhady jsou vesměs obdobné. Stejný odhad, podpořený podrobnějším rozborem, uvádí i Věstník atomových vědců vydaný před 12 lety. Vůbec nejzajímavější informace k pochopení, jak je to s izraelskými kumkaty dnes ale najdeme především v pracích Envera Cohena, čelního historika tohoto programu, včetně jeho nejnovější knihy „Nejhůře střežené tajemství: Izraelský obchod s bombou“ (The Worst-Kept Secret: Israel’s Bargain with the Bomb).

V článku, který vyšel před čtyřmi lety, Cohen se spoluautorem Marvinem Millerem apelují na změnu politiky Izraele „zatloukání“ existence kumkatů. Ta se podle nich už přežila. V roce 1969 šlo o dohodu mezi Goldou Meirovou a Richardem Nixonem (1969), že Spojené státy nebudou informovat veřejnost o kumkatech do té doby, dokud Izrael sám nepřizná jejich existenci.

Cohen a Miller argumentují, že transparentnost v této záležitosti Izraeli umožní prokázat jeho jadernou zodpovědnost, účastnit se kontroly vyzbrojovacích snah dotýkajících se jeho zájmů a utlumí jeden z hlavních důvodů, proč mezinárodní společenství pokládá Izrael za nebezpečného hráče s pozicí vyvrhele.

Větší transparentnost by rovněž samotným Izraelcům usnadnila užitečnou diskusi a debatu o otázkách bezpečnosti, velení a řízení, jakož i určování okolností, za nichž mohou být kumkaty případně použity.

Politika veřejného tabu je dnes zcela bez užitku i z amerického pohledu. Jedním z důvodů je samotná skutečnost, že dnes existuje široká a silná shoda o existenci kumkatů – ta tu v roce 1969 ještě nebyla. Navíc, zdržování se jakékoliv zmínky o kumkatech brání vedení plné a plodné diskuse o bezpečnosti Izraele jak samotným Izraelcům, tak i americkým politikům a politickým činitelům. Každý, kdo deklaruje velké obavy o izraelskou bezpečnost – a je to téměř každý americký politik – by měl vyžadovat otevřenou a plně informovanou debatu o tomto tématu.

Ten, kdo se hlouběji zajímá o politické otázky související se státem Izrael, také ví, že letos na podzim proběhnou další jednání o budoucnosti íránského jaderného programu. Izraelská vláda patří k těm, kteří nejhlasitěji upozorňují na íránskou hrozbu a opakovaně hrozí vojenským napadením Íránu. Někdo to nazve ironií, jiný rovnou řekne, že se ze strany Izraele jedná o nebetyčnou drzost. Izrael agituje proti Íránu a současně přitom odmítá stát se účastníkem smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). To je hodně tvrdý paradox. Řekněte upřímně, jste teď klidnější?

Zdroje:

http://gloria.tv/media/HjBsXbE3XqP

http://www.ploughshares.org/world-nuclear-stockpile-report?gclid=CMSfwur1vcACFaTm7Aodo1cA2Q

http://www.armscontrol.org/factsheets/Nuclearweaponswhohaswhat

http://consortiumnews.com/2014/09/04/the-hypocrisy-of-israels-nukes/

http://bos.sagepub.com/content/58/5/73.full.pdf

http://www.amazon.com/The-Worst-Kept-Secret-Israels-Bargain/dp/0231136994

http://www.foreignaffairs.com/articles/66569/avner-cohen-and-marvin-miller/bringing-israels-bomb-out-of-the-basement

http://nationalinterest.org/blog/paul-pillar/breakout-shmeakout-the-wrong-way-assess-nuclear-deal-iran-10880

http://www2.gwu.edu/~nsarchiv/NSAEBB/NSAEBB240/snie.pdf

http://www.archives.gov/declassification/iscap/pdf/2009-076-doc1.pdf

http://www.haaretz.com/mobile/.premium-1.613221?v=D850759AA136EBBD89EDC5828989434A

http://nationalinterest.org/blog/paul-pillar

Autor: Jiří Šafránek | pondělí 15.9.2014 13:00 | karma článku: 7.49 | přečteno: 600x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Pavel Ďuran

Kterak se Demokratický blok s demokracií potkal

Petr Fiala, předseda ODS, nebyl jako jediný zvolen místopředsedou poslanecké sněmovny. A to ani ve druhém kole a prý hlasy ANO, SPD a KSČM.

25.11.2017 v 6:15 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Přemysl Čech

Andrej Babiš - a co jsme mohli čekat?

Když mi před minulými parlamentními volbami Andrej Babiš ve svém mailu vysvětloval, že jestli si někdo myslí, že se mu zrovna dvakrát chce do politiky, takže to tedy ne, ale že se na to už nemůže dívat. Myslel jsem si svoje.

24.11.2017 v 20:01 | Karma článku: 15.79 | Přečteno: 699 | Diskuse

Vlastimil Dorotík

Je to stále ta stejná ODS jako před léty, žádná změna.

U ODS žádná podstatná změna nenastala, ta se jen dnes nachází v jiné pozici, jiné roli, ale její podstata a nátura zůstává stále stejná.

24.11.2017 v 18:22 | Karma článku: 33.52 | Přečteno: 983 | Diskuse

Pavel Starý

Karty ve sněmovně jsou rozdány

Moje slova z předchozího blogu se naplňují. Jasná vládní koalice se v nové sněmovně nerýsuje. Kde jsou příčiny současného stavu a jak to celé nakonec dopadne?

24.11.2017 v 15:25 | Karma článku: 16.99 | Přečteno: 691 | Diskuse

Jaroslava Janderová

Nemravná privatizace 17. listopadu aneb kádrováci v akci

Musela jsem si nechat pár dní odstup, abych vydýchala rozčarování z průběhu oslav 17. listopadu. Opět se ukázalo, jak hlasití jsou u nás příznivci tzv. selektivní demokracie.

24.11.2017 v 14:30 | Karma článku: 33.86 | Přečteno: 1351 | Diskuse
Počet článků 19 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1080
Přemýšlivý světoobčan


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.