Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co je za Ukrajinskou krizí (1. část)

5. 09. 2014 21:20:00
Jeden vysoce postavený americký diplomat nedávno zdroji tohoto článku řekl, že kdyby Rusko obsadilo celou Ukrajinu a dokonce i celé sousední Bělorusko, nemělo by to na americké národní zájmy žádný vliv. Ten diplomat nic takového samozřejmě neobhajoval, jen si zřejmě povšiml zvláštní věci, a sice že současná válečná hysterie oficiálního Washingtonu ohledně Ukrajiny prostě nesouvisí s reálnými obavami USA o svou bezpečnost. Tak proč tedy washingtonský establishment - od významných vládních úředníků až po všechny mediální „učence“ - věnuje letos tolik času potřebě čelit Rusku a buší se do hrudi, pokud jde o Ukrajinu? Kdo má prospěch z této mimořádně zbytečné, ale velice nebezpečné krize? Co je hnací silou takového šílenství?

Samozřejmě, konvenční zdůvodnění Washingtonu je, že Amerika chce jen "demokracii" pro lid Ukrajiny a že ruský prezident Vladimir Putin vyvolal tuto konfrontaci jako součást imperialistického plánu získat pro Rusko zpět území, ztracená v roce 1991 rozpadem Sovětského Svazu. Tato "týmová myšlenka“ nicméně při patřičném zkoumání nemůže uspět.

Krizi na Ukrajině nevyprovokoval Putin. Ta totiž vznikla kombinací bezohledných kroků Evropské unie v rozšiřování jejího vlivu na východ a machinací US neokonzervativců, které Putin rozzlobil spoluprací s prezidentem Barackem Obamou při zabránění střetů v Sýrii a Íránu, kde „neos“ plánovali změny jim nepohodlných režimů.

K tomu ještě dodejme, že pokud by byla skutečným motivem "podpora demokracie", jistě by se našly vhodnější způsoby, jak toho dosáhnout. Demokraticky zvolený prezident Viktor Janukovyč přece 21. února, v dohodě garantované třemi evropskými zeměmi, přislíbil vzdát se mnohých pravomocí a vyhlásit předčasné volby, aby mohl, v případě, že by se tak lidé rozhodli, z úřadu prezidenta odejít.

Ale hned druhý den 22. února byla útokem neonacistických oddílů na prezidentské budovy tato dohoda smetena ze stolu a Janukovyč a další činitelé, aby zachránili holé životy, donuceni k útěku. Americké ministerstvo zahraničí, místo kladného postoje k Janukovyčově dohodě, rychle podpořilo převrat režimu, který uznalo za "legitimní" a oficiální americký tisk ihned v tom duchu démonizoval Janukovyče, například tím, že dům, který byl pro něj postaven, je vybaven příliš drahou saunou.

Klíčová role neonacistů, kteří za zásluhy v puči dostali v nové vládě čtyři ministerstva, byla všemi velkými zpravodajskými kanály v USA záměrně ignorována nebo okamžitě zapomenuta.

Tedy, při znalosti těchto faktů je pro každého rozumného člověka těžké oficiální linii administrativy USA strávit, zvláště s ohledem na eskalaci ukrajinských událostí, které dnes zahrnují i vraždění etnických Rusů a vojenské operace vládních sil proti východoukrajinským „teroristům“. Těžko lze věřit, že by tyto kroky Kyjeva měly odradit Putina od imperiálních plánů nebo snad přinést na Ukrajinu "demokracii".

Tyto pochybnosti, spolu s mimořádnou nebezpečností kroků Západu přímo u hranic světové nukleární mocnosti směřujících k horké válce, přivedlo řadu pozorovatelů k hledání dalších strategických vysvětlení, které by mohly být v pozadí této krize. K takovým vysvětlením patří zejména touha Západu „rozfrakovat“ celou východní Ukrajinu kvůli tamním bohatým ložiskům břidlicového plynu, případně rozhodnutí Ameriky za každou cenu uchránit dolar jako světovou měnu.

Kdo chce termonukleární válku?

Aby někdo riskoval termonukleární válku, která by mohla ukončit veškerý život na této planetě, musí mít motivaci natolik vysokou, aby byla schopna ospravedlnit náklady na dobrodružství s tak velkým rizikovým potenciálem. Tady někde se nachází logika takového uvažování. Výši odměny za možné vyhlazení veškerého lidstva, včetně lidí na Wall Street si dokážeme představit dost těžko.

Konec konců, dá se předpokládat, že dříve než umírněné hlavy devastaci nakonec zastaví, připluje do kapes aktérů opravdu hodně peněz – pak by takový hazard měl jistě smysl. Ale je tu ještě bezprostřednější riziko, a to takové, že ukrajinská krize uvrhne Evropu do trojité recese, která by mohla následně položit i křehkou ekonomiku Spojených států amerických.

V souvislosti s Ukrajinou se možnost udeřit na Moskvu eskalujícími sankcemi a oslabit ji tak, že by EU a USA získaly kontrolu nad energetickými rezervami na východě země, stala velkým pokušením. Krakování břidlic by pro investory mohlo znamenat jednak skutečný zlatý důl, jednak konec ruské dominance dodávek zemního plynu do střední a východní Evropy. Celkový přínos, ekonomický a geopolitický, by v případě úspěchu byl pro Západ mimořádný.

Podle informací Americké vládní agentury pro energii EIA (Energy Information Administration) se na Ukrajině nacházejí třetí největší zásoby břidlicového plynu v Evropě – 1,19 bilionů kubických metrů. Je to obzvláště zajímavé zejména proto, že další evropské země, jako Británie, Polsko, Francie a Bulharsko se z ekologických důvodů krakování brání. A je téměř jisté, že ekonomicky vyčerpaná Ukrajina by nedokázala říci dobývání břidlicového plynu ne.

"Motiv zemního plynu" dále podporuje skutečnost, že to byl viceprezident USA Joe Biden, který požadoval, aby prezident Janukovyč stáhl 21. února z Majdanu policii, což otevřelo cestu pro ozbrojené neonacistické milice a pro americkou podporu převratu. Tři měsíce poté byl do představenstva správní rady největší ukrajinské plynařské firmy Burisma Holdings jmenován syn vicepresidenta Hunter Biden.

I když instalace Bidena mladšího do Burismy mnohým z nás okamžitě případne jako vážný střet zájmů, v hluku všeobecného potlesku převratovému režimu v Kyjevě a jásotu nad vyhnáním Janukovyče nebyl ve Washingtonu slyšet hlas ani těch nejhlasitějších obhájců etiky.

Například výkonná ředitelka CREW (Občané pro zodpovědnost a etiku ve Washingtonu) Melanie Sloan odmítla myšlenku, že by nová pracovní pozice Huntera Bidena na Ukrajině měla někomu pozvednout obočí. V rozhovoru pro Reuters doslova prohlásila: „Přece to nemůže být tak, že když je váš táta vicepresidentem, nebudete nic dělat“.

Konec 1. části – pokračování ...

Zdroj: Robert Parry

http://consortiumnews.com/2014/09/02/whos-telling-the-big-lie-on-ukraine/

http://consortiumnews.com/2014/05/05/ukraines-dr-strangelove-reality/

http://www.reuters.com/article/2014/03/14/europe-shale-ukraine-idUSL6N0MB1WI20140314

http://consortiumnews.com/2014/04/24/beneath-the-ukraine-crisis-shale-gas/

http://burisma.com/hunter-biden-joins-the-team-of-burisma-holdings/

http://www.reuters.com/article/2014/05/14/us-usa-biden-son-ukraine-idUSBREA4C0YU20140514

Autor: Jiří Šafránek | pátek 5.9.2014 21:20 | karma článku: 32.39 | přečteno: 1617x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Pavel Ďuran

Kterak se Demokratický blok s demokracií potkal

Petr Fiala, předseda ODS, nebyl jako jediný zvolen místopředsedou poslanecké sněmovny. A to ani ve druhém kole a prý hlasy ANO, SPD a KSČM.

25.11.2017 v 6:15 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Přemysl Čech

Andrej Babiš - a co jsme mohli čekat?

Když mi před minulými parlamentními volbami Andrej Babiš ve svém mailu vysvětloval, že jestli si někdo myslí, že se mu zrovna dvakrát chce do politiky, takže to tedy ne, ale že se na to už nemůže dívat. Myslel jsem si svoje.

24.11.2017 v 20:01 | Karma článku: 15.79 | Přečteno: 699 | Diskuse

Vlastimil Dorotík

Je to stále ta stejná ODS jako před léty, žádná změna.

U ODS žádná podstatná změna nenastala, ta se jen dnes nachází v jiné pozici, jiné roli, ale její podstata a nátura zůstává stále stejná.

24.11.2017 v 18:22 | Karma článku: 33.52 | Přečteno: 983 | Diskuse

Pavel Starý

Karty ve sněmovně jsou rozdány

Moje slova z předchozího blogu se naplňují. Jasná vládní koalice se v nové sněmovně nerýsuje. Kde jsou příčiny současného stavu a jak to celé nakonec dopadne?

24.11.2017 v 15:25 | Karma článku: 16.99 | Přečteno: 691 | Diskuse

Jaroslava Janderová

Nemravná privatizace 17. listopadu aneb kádrováci v akci

Musela jsem si nechat pár dní odstup, abych vydýchala rozčarování z průběhu oslav 17. listopadu. Opět se ukázalo, jak hlasití jsou u nás příznivci tzv. selektivní demokracie.

24.11.2017 v 14:30 | Karma článku: 33.86 | Přečteno: 1351 | Diskuse
Počet článků 19 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1080
Přemýšlivý světoobčan


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.