Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pokrytectví s kumkaty

15. 09. 2014 13:00:00
----- (O izraelských jaderných zbraních) ----- Třebaže schází oficiální potvrzení nebo přiznání, jsou některá fakta natolik závažná, že by bylo pošetilé předpokládat nebo předstírat, že neexistují. Jeden z takových případů se týká závažného problému bezpečnosti na Blízkém východě.

Téměř každý, kdo se o problém zajímá, bere jako samozřejmé, že Izrael již dlouhou dobu disponuje arzenálem jaderných zbraní. Nicméně Izraelská vláda však nikdy něco takového veřejně nepřiznala a nedozvěděli jsme se to ani z oficiálních výroků americké vlády.

V diskusi o tomto tématu buďme velmi opatrní. Svět je plný všeobecně přijímaných konsensů - konvenčních „pravd“, z nichž se ale mnohé časem ukáží jako lži. My koneckonců nevíme, zda má Izrael jaderné zbraně, takže se v diskusi na toto téma se nemusíme jednostranně omezovat. Místo toho si rozehrajeme hru proti obecnému, široce vnucovanému a vžitému konsensu, že Izrael jaderné zbraně nemá, probereme si důsledky tohoto konsensu včetně těch, které by nastaly, pokud by se zjistilo, že je jednoznačně pravdivý.

Nevýhodou takového přístupu je, že vyžaduje úzkostlivé dodržování agnostických kvalifikátorů, což pak v psaném textu prakticky vede ke vzniku nemotorných frází, které je nepříjemné číst. Nicméně, o způsobu, jak se s tímto problémem vypořádat, se můžeme inspirovat u Alfreda Kahna, ekonoma z Cornellovy university, který svého času sloužil v administraci Jimmyho Cartera (1977-1981). Kahn, bývalý předseda Výboru pro civilní letectví CAB, je nejvíce známý jako „otec“ deregulace leteckého průmyslu. Později byl Carterovým protiinflačním guruem, ale v této pozici byl svými fanoušky v Bílém domě jednou potrestán za to, že příliš nediplomaticky varoval před možnou „depresí“.

Bylo mu nakázáno, aby slovo „deprese“ už nikdy nepoužíval. Kahn to tedy nedělal, ale než aby se uchýlil k nějakému obtížnému opisu, jako třeba "ekonomickému poklesu, který je mnohem vážnější, než to, co se obvykle nazývá recese", začal namísto slova, které bylo zakázáno vyslovit, používat slovo „banán“.

Když se ale proti tomuto negativně používanému názvu oblíbeného ovoce ohradil šéf United Fruit Company, Kahn, kdykoli se pak vedly diskuse o nebezpečí deprese, přešel na slovo „kumkat“ (ovoce připomínající miniaturní pomeranč).

Kahnovu metodu a jeho „slůvko“ použijeme v další části této úvahy s tím, že „kumkaty“ budou dále vždy znamenat „izraelské značně podezřelé jaderné zbraně“, nebo, v ještě plnější formulaci „izraelské značně podezřelé jaderné zbraně – a to natolik silně podezřelé, že téměř každý, kdo o nich mluví, bere je jako fakt, přestože nesmí říci, že existují. ""

Kumkaty nejsou jen předmětem obecných úvah. Jsou i objektem seriosních průzkumů historiků a politologů a figurují v nesčetných bezpečnostních analýzách pro Blízký východ i v globálních seznamech a statistikách jaderných zbraní (např. Ploughshares Fund, Arms Control Association aj.), kde je Izrael uváděn mezi osmi státy, které s nimi disponují.

Arms Control Association odhaduje počet kumkatů v rozmezí 75 až 200. Jiné odhady jsou vesměs obdobné. Stejný odhad, podpořený podrobnějším rozborem, uvádí i Věstník atomových vědců vydaný před 12 lety. Vůbec nejzajímavější informace k pochopení, jak je to s izraelskými kumkaty dnes ale najdeme především v pracích Envera Cohena, čelního historika tohoto programu, včetně jeho nejnovější knihy „Nejhůře střežené tajemství: Izraelský obchod s bombou“ (The Worst-Kept Secret: Israel’s Bargain with the Bomb).

V článku, který vyšel před čtyřmi lety, Cohen se spoluautorem Marvinem Millerem apelují na změnu politiky Izraele „zatloukání“ existence kumkatů. Ta se podle nich už přežila. V roce 1969 šlo o dohodu mezi Goldou Meirovou a Richardem Nixonem (1969), že Spojené státy nebudou informovat veřejnost o kumkatech do té doby, dokud Izrael sám nepřizná jejich existenci.

Cohen a Miller argumentují, že transparentnost v této záležitosti Izraeli umožní prokázat jeho jadernou zodpovědnost, účastnit se kontroly vyzbrojovacích snah dotýkajících se jeho zájmů a utlumí jeden z hlavních důvodů, proč mezinárodní společenství pokládá Izrael za nebezpečného hráče s pozicí vyvrhele.

Větší transparentnost by rovněž samotným Izraelcům usnadnila užitečnou diskusi a debatu o otázkách bezpečnosti, velení a řízení, jakož i určování okolností, za nichž mohou být kumkaty případně použity.

Politika veřejného tabu je dnes zcela bez užitku i z amerického pohledu. Jedním z důvodů je samotná skutečnost, že dnes existuje široká a silná shoda o existenci kumkatů – ta tu v roce 1969 ještě nebyla. Navíc, zdržování se jakékoliv zmínky o kumkatech brání vedení plné a plodné diskuse o bezpečnosti Izraele jak samotným Izraelcům, tak i americkým politikům a politickým činitelům. Každý, kdo deklaruje velké obavy o izraelskou bezpečnost – a je to téměř každý americký politik – by měl vyžadovat otevřenou a plně informovanou debatu o tomto tématu.

Ten, kdo se hlouběji zajímá o politické otázky související se státem Izrael, také ví, že letos na podzim proběhnou další jednání o budoucnosti íránského jaderného programu. Izraelská vláda patří k těm, kteří nejhlasitěji upozorňují na íránskou hrozbu a opakovaně hrozí vojenským napadením Íránu. Někdo to nazve ironií, jiný rovnou řekne, že se ze strany Izraele jedná o nebetyčnou drzost. Izrael agituje proti Íránu a současně přitom odmítá stát se účastníkem smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). To je hodně tvrdý paradox. Řekněte upřímně, jste teď klidnější?

Zdroje:

http://gloria.tv/media/HjBsXbE3XqP

http://www.ploughshares.org/world-nuclear-stockpile-report?gclid=CMSfwur1vcACFaTm7Aodo1cA2Q

http://www.armscontrol.org/factsheets/Nuclearweaponswhohaswhat

http://consortiumnews.com/2014/09/04/the-hypocrisy-of-israels-nukes/

http://bos.sagepub.com/content/58/5/73.full.pdf

http://www.amazon.com/The-Worst-Kept-Secret-Israels-Bargain/dp/0231136994

http://www.foreignaffairs.com/articles/66569/avner-cohen-and-marvin-miller/bringing-israels-bomb-out-of-the-basement

http://nationalinterest.org/blog/paul-pillar/breakout-shmeakout-the-wrong-way-assess-nuclear-deal-iran-10880

http://www2.gwu.edu/~nsarchiv/NSAEBB/NSAEBB240/snie.pdf

http://www.archives.gov/declassification/iscap/pdf/2009-076-doc1.pdf

http://www.haaretz.com/mobile/.premium-1.613221?v=D850759AA136EBBD89EDC5828989434A

http://nationalinterest.org/blog/paul-pillar

Autor: Jiří Šafránek | pondělí 15.9.2014 13:00 | karma článku: 7.49 | přečteno: 588x

Další články blogera

Jiří Šafránek

Lámání chleba přes Kyjev

Prolog: Martin Babilon, Nýdek, diskusní příspěvek na Novinkách.cz 7.2.2015, cituji: „Doufám že tahle dementní skupina RUSOMILŮ nevyjadřuje názor České republiky jinak pánbůh s námi.“

8.2.2015 v 7:50 | Karma článku: 35.17 | Přečteno: 1564 | Diskuse

Jiří Šafránek

Moc nad majetkem a krví

Dnes stejně jako v pravěku dominuje v lidské populaci boj kmenů o „holé“, dříve o holé přežití. O tom nemůže být pochyb. Taková je prostě pravda. Přestože lidstvo dosáhlo v živé přírodě mimořádného postavení a stále dovedněji využívá ke svému životu zdroje planety i nejbližšího vesmíru, bezpochyby nadále zůstává společenstvím dravých a krutých divochů. Ten názor samozřejmě nemůže zůstat bez odezvy. V mnohých vzbudí odpor, jiní možná souhlasně přikyvují, další ho pokládají za fantazii magora. Reakce jsou různobarevné. Čtenáři podle důvodů svých přístupů a postojů vytvářejí skupinky a podskupiny, někteří mě okřiknou, jiní poplácají po hlavě, tamti by mi nejraději dali do zubů anebo projeví nihilistický nadhled, nezájem, a tak různě. Každý zkrátka „podle svého“. A někde v tom chumlu je i „moje“ kmenová harmonicky bzučící (nebo vrčící?) skupinka.

20.12.2014 v 19:35 | Karma článku: 7.25 | Přečteno: 684 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Beata Krusic

A proč vlastně ne Jirka?

Kdyby mi někdo svého času řekl, že budu psát blog na téma Jiří Paroubek a budu vést pozitivní úvahu na jeho téma, tak bych mu řekla, že se snad musel zbláznit. A vida, je to tady:-). Život přináší různá překvapení.

22.6.2017 v 23:39 | Karma článku: 3.91 | Přečteno: 111 | Diskuse

Michael Pálka

Polopravdy a nepravdy našich politiků...

"Jazyk je dán člověku proto, aby skrýval své myšlenky", řekl Charles Maurice de Talleyrand, ministr zahraničí Ludvíka XVI, Napoleona a Ludvíka XVIII..A lhal všem třem.

22.6.2017 v 23:16 | Karma článku: 3.81 | Přečteno: 105 | Diskuse

Jan Dvořák

Trump(ová) a Zeman - „pár snů“ , a jak jim to slušelo!

Třikrát díky Bohu, že prezident má tak zručného Ovčáčka. Nebýt exklusivní fotografie mimořádné audience u prezidenta, kterou mluvčí vlastnoručně pořídil a bleskově pustil na síť, byli bychom o moc ochuzeni.

22.6.2017 v 18:58 | Karma článku: 11.72 | Přečteno: 262 | Diskuse

Přemek Čech

O tom, že v ČSSD je asi hodně hlávek zelí..

Ještě štěstí, že na to nový lídr strany pan Zaorálek konečně poukázal.. Ale to logo opravdu za to nemůže, že tato strana spíš spustila zelnou kampaň, jako tu předvolební..

22.6.2017 v 18:05 | Karma článku: 19.91 | Přečteno: 375 | Diskuse

Jan Ziegler

Vlakem zdarma? Typický socialistický nesmysl

Sociální demokracie slibuje, že by děti a studenti do 18 let a také senioři mohli jezdit v České republice vlaky zdarma. Státní kasu by to přišlo na miliardy korun ročně navíc. To je ovšem špatně.

22.6.2017 v 17:50 | Karma článku: 14.76 | Přečteno: 465 | Diskuse
Počet článků 19 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1079
Přemýšlivý světoobčan

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.