Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Je libo porci ukrajinského neonacismu?

11. 08. 2014 22:10:00
The New York Times víceméně okrajově v neděli uvedly, že ofenzívu ukrajinské vlády proti etnickým ruským rebelům na východě rozpoutaly krajně pravicové polovojenské milice, které dokonce nad dobytým městem Marinka západně od rebelské pevnosti Doněck vztyčily neonacistickou vlajku. To je celkem zajímavý fakt: v čele vojenských, Amerikou podporovaných operací, které způsobily tisíce převážně civilních obětí, stojí neonacisté. Ale podle šablony hlavního US zpravodajství by přece na Ukrajině mělo vše probíhat absolutně bez hnědých košil.

Slovo "neonacisté" je v oficiálních mediích zmiňováno jen příležitostně, a pokud ano, pak v takovém kontextu, kdy je tato nepříjemná pravda odmítána jako "Ruská propaganda". Realita je ale jiná: neonacisté hráli klíčovou roli jak v únorovém násilném svržení zvoleného prezidenta Viktora Janukoviče, tak v následném mocenském převratu režimu v Kyjevě a nyní i ve východní ofenzívě.

Andrew E. Kramer se v nedělních Timesech zmínil o zavedené úloze neonacistických polovojenských oddílů celkem třikrát:

"Boje u Doněcku probíhají podle smrtícího vzorce: pravidelná armáda nejprve bombarduje separatistické pozice z dálky a v chaosu, které ostřelování v zasažených místech města vyvolá, jsou obyvatelé napadáni ozbrojenci v malých polovojenských skupinách soustředěných kolem Doněcku a ochotných vrhnout se do městského boje.“

"Úředníci v Kyjevě říkají, že milice a armáda koordinují své činnosti, pravda je ale taková, že se milice, čítající asi 7000 bojovníků, často velení armády vymknou a podnikají akce zcela mimo její kontrolu. K takovým patří například skupina Azov, která v obci Marinka vztyčila neonacistický prapor se symbolem připomínajícím svastiku."

"Pod tlakem jejich postupu se bojovníci milicí více řídí rozkazy místního vojenského velitele než rozkazy z Kyjeva. Na videu ukazujícím jeden z útoků je zřejmé, že zasahují bez jakýchkoli ohledů. Jeden voják ukazuje směrem, kde si myslí, že jsou lidé s proruskými postoji, vykřikne: "Ti bastardi jsou tady!" a pak hned začne střílet. "

Jinými slovy, neonacistické milice, které se dostaly do čela protestních akcí proti Janukovyčovi v letošním únoru jsou nyní organizovány jako úderné jednotky určené k zabíjení etnických Rusů na východě země. Vystupují dokonce natolik veřejně, že vztyčí neonacistickou vlajku s hákovým křížem v dobytém městě s 10000 obyvateli.

Zlehčování těchto informací v závěru uvedeného dlouhého článku je rovněž typické a vypovídá o tom, jak noviny New York Times a další oficiální zpravodajské kanály USA již dlouhý čas přistupují k problému neonacismu. Pokud tento problém skutečně vyvstane, jako v případě dnešní Ukrajiny, pak to obvykle vyžaduje čtenáře, který zná něco o ukrajinské historii a dokáže číst v amerických tiskových zprávách mezi řádky.

Například 6. dubna vyšel v New York Times lidský profil ukrajinského nacionalisty Jurije Marčuka, který byl zraněn v únorovém povstání proti Janukovyčovi. Pokud budete ten příběh číst pozorně, zjistíte, že Marčuk je vůdcem pravicové organizace Svoboda ve Lvově, který, jak si lze snadno zjistit, je baštou neonacismu, ve které ukrajinští nacionalisté pochodují se zapálenými pochodněmi při přehlídkách na počest Stepana Bandery -nacistického kolaboranta z časů 2. světové války.

Aniž by Timesy skutečnost o neonacismu ve Lvově zmínily, uvedly, že bojovníci ze Lvova v Kyjevě vyplenili vládní zbrojnici a denně vypravovali 600 bojovníků na kyjevské náměstí Majdan do bojů s policií. Marčuk popsal, jak tito skvěle organizovaní bojovníci, zformovaní do polovojenských brigád po 100 mužích, zahájili 20. února osudný útok proti policii, v kteréžto bitvě byl zraněn a kde se počet obětí náhle vyšplhal na desítky demonstrantů a asi dvanáct policistů.

Marčuk také vypráví o své návštěvě kamarádů na okupované radnici. Co ale Timesy nezmiňují je, že magistrát byl vyzdoben nacistickými transparenty a dokonce i válečným praporem Konfederace jako poctou bělošské nadřazenosti.

Nežádoucí pravdy o neonacistech se Timesy znovu „dopustily“ 12. dubna, když citovaly v článku o záhadné smrti neonacistického vůdce Oleksandra Muzyčka, který byl zabit 24. března při přestřelce s policií, místního vůdce Pravého Sektoru Romana Kovala, který vysvětluje zásadní roli své organizace v postupu proti Janukovyčovi.

"Ukrajinská únorová revoluce“, řekl Koval. „by se nikdy neuskutečnila bez Pravého Sektoru a dalších militantních skupin," píšou New York Times.

Spalování "hmyzu"

Brutalita těchto neonacistů znovu vyplula na povrch 2. května v Oděse, kdy pravicoví svalnatci napadli tábořiště etnických ruských demonstrantů, které nahnali do Domu odborů a ten pak zapálili Molotovovými koktejly. Lidi, kteří se snažili z hořící budovy uprchnout, honili a bili, zatímco v pasti uvnitř bylo slyšet ukrajinské nacionalisty, jak likviduji černo-červeně pruhované mandelinky bramborové zvané Colorados. Ty barvy totiž nosí prorusky orientovaní občané Ukrajiny.

"Hoř, Colorado, jen hoř", neslo se budovou.

Jak oheň sílil, zpívali neonacisté umírajícím s posměchem Ukrajinskou státní hymnu. V budově pak byly k vidění sprejem namalované svastiky a graffiti nápisy "Galician SS", zřejmě na počest ukrajinské nacionalistické armády, která bojovala po boku německé nacistické SS za druhé světové války a zabíjela Rusy na východní frontě.

Smrt desítky lidí v Oděse ohněm připomněla incident z roku 1944, kdy se příslušníci policejního pluku Galicie SS zúčastnili masakru v polské vsi Huta Pieniacka, útočišti Židů chráněném ruskými a polskými partyzány. Spojené síly ukrajinské policie a německé armády na vesnici zaútočily 28. února 1944, stovky obyvatel zmasakrovaly a mnoho lidí, uzamčených ve stodolách, spálily v plamenech.

Dědictví druhé světové války a zejména divoký boj mezi ukrajinskými nacionalisty ze západu a etnickými Rusy z východu před sedmi desítkami let není v ukrajinské politice nepřítomné. Jedním z oslavovaných národních hrdinů byl na Majdanu nacistický kolaborant Stepan Bandera, jehož jméno bylo napsáno na mnoha transparentech, včetně toho na pódiu, kde senátor John McCain vyjadřoval podporu povstání k vyhnání Janukovyče i s jeho politickým základem mezi etnickými Rusy na východní Ukrajině.

Bandera stál za druhé světové války v čele Organizace ukrajinských nacionalistů-B (OUN-B), radikálního polovojenského hnutí, jehož cílem byla rasově čistá Ukrajina. OUN-B se podílela na vyhoštění a vyhlazení tisíců Židů a Poláků.

Ačkoli většina z protestujících přicházela v období 2013-2014 na Majdan motivována hněvem z politické korupce a touhou připojit se k Evropské unii, neonacistů při tom bylo velké množství. A právě oni se dostali na čelo národního hnutí při obsazování vládních budov a pouličních střetech s policií.

Po převratu 22. února se neonacističtí domobranci zaměřili na efektivní řízení vlády, evropští a američtí diplomaté se snažili pomáhat otřesenému parlamentu a zdálo se, že se formuje docela slušný režim. Nicméně pravicoví extremisté obsadili čtyři ministerstva, což měla být odměna za hlavní podíl na vyhnání Janukovyče.

Stalo se něco zcela mimořádného: moderní evropské státy přihlížejí, jak ministerstva v Kyjevě řídí neonacisté a prakticky všechny sdělovací prostředky v USA spolupracují na bagatelizaci role neonacistů v ukrajinských událostech. Kolem ukrajinské neonacistické reality se v US médiích chodí po špičkách a mlčí se o souvislostech, jako například o úloze ukrajinského šéfa státní bezpečnosti Andreje Parubije, stojícího v pozadí převratu, zakladatele Sociálně-národní strany Ukrajiny (1991), v níž je smíchán ukrajinský nacionalismus s neonacistickými symboly. Během majdanských událostí byl Parubij velitelem sil domobrany.

Když letos v dubnu zahájil kyjevský režim svou "protiteroristickou operaci" proti etnickým Rusům na východě, Parubij oznámil, že jeho pravicové polovojenské síly, začleněné do armády jako jednotky Národní gardy jednotky, jsou v čele útoku. Parubij 15. dubna na Twitteru napsal, že „Reservní jednotka Národní gardy zformovaná z dobrovolníků majdanské domobrany, byla dnes ráno poslána na frontu." (Pozn.: Parubij ze své funkce minulý týden odstoupil. Důvod odstoupení nebyl uveden.)

Jak ukrajinská armáda utahuje smyčku kolem Donbasu a utlouká ho dělostřeleckou palbou a leteckými nálety, tisíce členů neonacistických milicí se zase tlačí kupředu, aby, coby motivovaní odhodlaní a divocí bojovníci pozabíjeli co nejvíc etnických Rusů.

Je to příběh, který jistě stojí za pozornost. Tradiční sdělovací prostředky Spojených států amerických si ho ale příliš nevšímají. A v Evropské Unii, včetně České republiky...?

______________

Zdroj: Robert Parry

Autor: Jiří Šafránek | pondělí 11.8.2014 22:10 | karma článku: 34.23 | přečteno: 1913x

Další články blogera

Jiří Šafránek

Lámání chleba přes Kyjev

Prolog: Martin Babilon, Nýdek, diskusní příspěvek na Novinkách.cz 7.2.2015, cituji: „Doufám že tahle dementní skupina RUSOMILŮ nevyjadřuje názor České republiky jinak pánbůh s námi.“

8.2.2015 v 7:50 | Karma článku: 35.17 | Přečteno: 1566 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Jak dlouho večeříte?

Zatímco u nás je umění žít, jehož součástí je požitek z jídla a posezení u stolu s přáteli, trochu zdiskreditované, středomořské národy jsou v něm naopak mistři.

19.9.2017 v 19:01 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Karel Trčálek

Uber nebo smrt!

Komu by se chtělo chodit všude pěšky? Párkrát ťuknete do mobilu, ani nepotřebujete hotovost (však už ji nám taky brzy zruší) a už se vezete. Kdepak, pokrok nikdo nezastaví!

19.9.2017 v 17:40 | Karma článku: 4.13 | Přečteno: 153 | Diskuse

Milan Šupa

Holá pravda o válečných štváčích! Netušíte, kdo všechno mezi ně patří

Když se v naší současnosti zcela vážně hovoří o válce mocností a když se na ni intenzivně připravuje, o čem to svědčí?

19.9.2017 v 15:15 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 640 | Diskuse

Jan Pražák

Varování ze záhrobí

„Nebyl to sen, spíš takový obraz, který se mi promítl ráno při probuzení. Viděla jsem dva kříže a měla intenzivní pocit, že to souvisí s námi a s naší dnešní cestou. Dostala jsem strach.“

19.9.2017 v 14:48 | Karma článku: 13.75 | Přečteno: 379 | Diskuse

Jana Slaninová

Na italský kafe se nespěchá

Polední pauza mezi školením. V hlavě mi drnčí paragrafy a potřebuju setřást tu monotónnost. Vyrazím do ulic a v prvním bistru chňapnu sendvič. Pomalu se s ním loudám ulicí, kde sídlí knihovna a tiskárna pro nevidomé.

19.9.2017 v 13:55 | Karma článku: 19.11 | Přečteno: 478 | Diskuse
Počet článků 19 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1080
Přemýšlivý světoobčan


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.